Vláda chystá nový solární boom, může tím zahltit instalační firmy

Vláda chce podpořit instalaci fotovoltaických panelů alespoň na sto tisících střech. Vše ale může zkomplikovat nedostatek pracovníků, stoupající ceny materiálu a ještě větší vytíženost firem, které se na soláry zaměřují. (Zdroj: Novinky.cz)

Nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v pátek zveřejnila své programové prohlášení. Jedním z jejích cílů v oblasti energetiky je oživení solárů. Do roku 2025 tak má díky státní podpoře v Česku vyrůst minimálně sto tisíc fotovoltaických střech.


„Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025,“ stojí v programovém prohlášení.

„Cíl 100 tisíc solárních střech představuje zhruba 700 až 1 000 megawattů nového výkonu za čtyři roky, na rok to vychází zhruba 200 megawattů. To je hodnota, které ve střešních instalacích evropské státy běžně dosahují i překračují, a my věříme, že i u nás půjdeme rychlejším tempem,“ uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.


Solární boom v Česku už ale začal. V létě loňského roku odstartoval dotační program Nová zelená úsporám, jenž fotovoltaiku podporuje spolu s dalšími dotacemi z modernizačního fondu a Národního plánu obnovy, které rozvoj fotovoltaiky usnadnily. Vláda přislíbila pokračování minimálně v jednom z podpůrných programů. „Budeme pokračovat v programu Zelená úsporám (zateplování, výměna kotlů, instalace FVE ve spojení s bateriemi, tepelná čerpadla s FVE),“ uvedla v programu.


Cíle nové vlády v této oblasti jsou podle odborníků realistické. „Lze říci, že rozvoj FVE (fotovoltaické elektrárny) jako nástroje individuálního snižování cen energií nikdo nezastaví,“ říká Pavel Hrzina, odborný asistent Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Kdo to postaví?

Česko však může v některých ohledech, které souvisejí s realizací bodu o fotovoltaice, narazit. „Pokud se podíváme k sousedům do Polska, blíží se k milníku jednoho milionu solárních instalací, na který se dostali zhruba za tři roky rozvoje fotovoltaiky. Aby se však podařilo cíl naplnit, je třeba podpořit pracovní trh,“ upozorňuje Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.


"Riziko lze spatřovat v dočasném nedostatku komponent pro stavbu a především v zahlcení instalačních firem, které navíc často nedisponují dostatečně kompetentními pracovníky." PAVEL HRZINA, ODBORNÝ ASISTENT LABORATOŘE DIAGNOSTIKY FOTOVOLTAICKÝCH SYSTÉMŮ Z FAKULTY ELEKTROTECHNICKÉ ČVUT

Existuje tak i riziko, že vláda svůj program nenaplní, neboť oblast fotovoltaiky ovlivňuje řada vnějších faktorů. Rostou hlavně ceny vstupních materiálů, jako je křemík, solární sklo či zadní fólie, a tak se za loňský rok cena panelů vyšplhala minimálně o polovinu. „Riziko lze spatřovat v dočasném nedostatku komponent pro stavbu a především v zahlcení instalačních firem, které navíc často nedisponují dostatečně kompetentními pracovníky,“ uvedl Hrzina. Svůj podíl na tom má i vysoký zájem o instalaci fotovoltaických panelů ze strany domácností a firem, které se tak chrání před vysokou spotřebou a dražší elektřinou. „Již současná vlna raketového zájmu vyčerpává kapacity instalačních firem na měsíce dopředu,“ poznamenal Sedlák. Lidé totiž mají nyní o instalaci střešních panelů enormní zájem kvůli raketovému nárůstu cen elektřiny.


Ačkoli cena fotovoltaiky roste, její rozvoj s sebou podle Sedláka může přinést také její snížení, neboť se dá na trhu očekávat větší konkurence. „Současný růst cen solárních panelů má globální důvody – po pandemii je nedostatek křemíku pro výrobu solárních článků. Situace by se však měla během roku 2022 stabilizovat,“ předpokládá Sedlák.

Že by vládní plány táhly cenu dál nahoru, nepředpokládá ani Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky. „Vidíme, že každý měsíc přibývají nové firmy, které se k nám pak hlásí o členství, čili i když předpokládám další nárůst zájmu na trhu, myslím, že bude saturován novými firmami,“ vysvětluje.


Jednodušší papírování

Realizaci vládního plánu by napomohlo také zrušení potřeby stavebního povolení pro střešní instalace stejné velikosti. „Pro instalaci klimatizace stavební ani jiné povolení nepotřebujete, stačí zapojení proškoleným revizním technikem. Pro instalaci několika fotovoltaických panelů, které pomohou pokrýt část spotřeby, by to mělo být úplně stejné,“ doporučuje Hradecký.

Rozšíření solárů může mít ale i další dopady. Podle Hrziny totiž vyvolá tlak na uskutečnění dalšího bodu programového prohlášení, což je úprava tarifních struktur a zavedení možnosti sdílet energii v rámci komunit. „Důvodem tohoto tlaku budou přebytky energie těchto malých zdrojů v letním období a snaha majitelů uplatnit se na trhu s energií,“ předpokládá Hrzina.


Dále by tento cíl mohl přepsat specifický způsob měření elektrické energie po fázích. „Důvodem bude nedostatek asymetrických střídačů, které jsou dnes vyráběny specificky především pro český trh a není tak možné využít střídačů další široké palety výrobců,“ myslí si Hrzina. Podle odborníků má vládní cíl v oblasti solární energetiky i přes některé nedostatky smysl, protože pomůže snižovat emise oxidu uhličitého, čímž se země mimo jiné přiblíží klimatickým cílům Evropské unie.


Čekání na jádro překlene slunce?

„Bohužel se zároveň může stát pastí, která skončí blackoutem. Důvodem je výstavba bloků jaderných elektráren, v programu také zmiňovaná,“ varuje Hrzina. Vláda totiž v dokumentu uvádí, že podpoří dlouhodobý provoz jaderných bloků a zároveň podpoří výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Výstavba ale potrvá řadu let, a není tak jisté, jaké zdroje budeme využívat v tomto mezidobí.

„To je dlouhodobou záležitostí a vzhledem ke stavu příprav výstavby není reálné spuštění před rokem 2040, tedy daleko za horizontem programového prohlášení této vlády,“ dodává odborník.


Podle prohlášení vlády je právě fotovoltaika ideálním zdrojem energie do našich geografických podmínek. „Mírnější podnebné pásmo zajistí i dlouhou životnost systémů. Ukazuje se, že stárnutí FV modulů je v Česku dlouhodobě pod průměrem,“ říká Hrzina. Podle něj dostatek energie zajišťuje přibližně 1 000 hodin plného provozu ročně. Fotovoltaika však nevyrábí energii po celý rok naplno. V zimě jede zhruba na 20 procent, naopak v letních měsících vykazuje energetické přebytky. „Z hlediska sezónního využití je v našich podmínkách pozorovatelný poměr letního a zimního výnosu přibližně 1 : 10, doba nedostatku energie se pohybuje od 2 do 4 měsíců v roce,“ vysvětluje Hrzina.


Nová energetika nebude jen o slunečních nebo jen o větrných zdrojích, ale o mixu obnovitelných technologií, sdílení energie, energetických komunitách a hlavně o řízení spotřeby a akumulaci, a to zdaleka nejen bateriové. ŠTĚPÁN CHALUPA, PŘEDSEDA KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Chalupa ve vládní snaze o rehabilitaci fotovoltaiky vidí především snahu uchránit spotřebitele před rostoucími cenami energií a stát před nátlaky ze strany dalších zemí. „Čím více energie si domácnost sama vyrobí, tím víc je chráněna proti zdražování plynu a elektřiny, to samé platí pro firmy, obce i celé Česko a EU,“ říká.


Pouze na slunce by však čistá energetika spoléhat neměla. „Nová energetika nebude jen o slunečních nebo jen o větrných zdrojích, ale o mixu obnovitelných technologií, sdílení energie, energetických komunitách a hlavně o řízení spotřeby a akumulaci, a to zdaleka nejen bateriové,“ vysvětluje Chalupa. Stát budoucnost české energetiky vidí právě v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů.


*Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-vlada-chce-100-tisic-solarnich-strech-muze-tim-ale-zahltit-instalacni-firmy-185387#utm_content=ribbonnews&utm_term=fotovoltaika&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

37 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše